Malý kluk s velkým přáním

06. 11. 2014 Zdenka Svejkovská Články 1038x

150První setkání. Na rybářské výstavě „For-fishing“, která se konala v Praze v roce 2012, se najednou objevil na našem stánku světlovlasý, kudrnatý, modrooký kluk, který nebyl za pultem skoro vidět. Vyslovil přání, koupit si háčky na sumce. Jeho maminka se vedle něho jen usmívala a nevěřícně kroutila hlavou, odkud má Tomík takové znalosti. Vyznal se totiž velmi dobře v háčcích, nástrahách apod.

 Malý kluk s velkým přáním.

První setkání.

Na rybářské výstavě „For-fishing“, která se konala v Praze v roce 2012, se najednou objevil na  našem stánku světlovlasý, kudrnatý, modrooký kluk, který nebyl za pultem skoro vidět.

Vyslovil přání, koupit si háčky na sumce. Jeho maminka se vedle něho jen usmívala a nevěřícně kroutila hlavou, odkud má Tomík takové znalosti. Vyznal se totiž velmi dobře v háčcích, nástrahách apod.

Vzala jsem si ho stranou a trochu ho vyzpovídala.

Příběh budu psát o Tomáši Krbaťovi, který navštěvuje  druhou třídu ZŠ ve Žďáru nad Sázavou. Začal mi vyprávět o lásce k rybaření. Od malička chodil s tátou na ryby, listoval si v knihách a sledoval pořady o rybách v televizi.

Největší zlom nastal, když dostal od tatínka k 5. narozeninám DVD „Jak se loví sumci“ s Jakubem Vágnerem. Od té doby si každý den a nyní už i každé ráno než jde do školy toto DVD pouští . Sledoval pořady s Jakubem o rybách – „dětská školička“ a v současné době i dokumenty z Jakubových cest. Je mu velkým vzorem a jak mi řekl, chtěl by být jako on – velkým rybářem. K dalším narozeninám, dostal od rodičů prut, následovaly knihy o rybách, rybářská bižuterie. Jakmile se stal žákem 1. třídy a naučil se číst, jeho kroky vedly do rybářského kroužku. Vždy se vyptával svých starších kamarádů na věci kolem rybaření, kterým nerozuměl . Svoji první rybu chytil v sedmi letech. Byl to okoun, chycený na splávek a žížalu. V současné době už má povolenku a ryby, které uloví, pouští zpět do vody. Jeho největší úlovek je štika, 75cm dlouhá. Měl s ní hodně práce, aby jí vůbec z vody vytáhl sám až na břeh. Většinu času tráví s tatínkem na řece Sázavě.

Rybaření je jeho velkým snem. Chtěl by se stát takovým rybářem, jako je Jakub, který je pro Tomáše velký vzor. Jeho maminka dodává: „Jsem ráda, že má takový vzor, jako je Jakub“. Učí se bez řečí angličtinu, přestal šišlat, protože Jakub také nešišlá, rychle si uklidí svůj pokoj, aby mohl co nejdříve k vodě, apod“.

Teď se vrátím k naší výstavě. Tomášek si vybral háčky a když odcházel domů, tak jsem mu řekla, jakou jsem měla radost, když den před jeho návštěvou byl na našem stánku právě Jakub, který slíbil, že určitě přijde i druhý den. Snad nikdy jsem neviděla tak rozzářené oči dítěte. Jeho maminka mi dala telefonní číslo. Poprosila mě, abych zavolala, kdyby náhodou Jakub přišel. Těsně před 18.00 hodinou, kdy výstava končila, jsem ještě Tomáška s maminkou potkala u vchodu, kde stále čekali, jestli se Jakub objeví ve dveřích. Ten den se ho ale nedočkali.

Jakub se u našeho stánku objevil druhý den kolem poledne. Vyprávěla jsem mu o Tomáškovi a on částečně splnil jeho sen. Napsal mu věnování a já jsem mu je i s pořízenou fotografií poslala domů.

Maminka mi napsala, že to byla nejkrásnější odměna za vysvědčení ( měl samé jedničky). Dnes fotografie visí v jeho pokojíčku nad postelí.

  

O rok později.

 

Koncem ledna roku 2013 se opět v letňanských prostorách konal další ročník oblíbené rybářské výstavy.

Tentokrát byl patronem výstavy Jakub Vágner, který měl v jednom ze dvou křídel výstavní plochy svůj stánek. Jeho každodenní přednášky lákaly nejen návštěvníky, ale i samotné vystavovatele.

A právě letos se splnil sen již o rok staršímu Tomáškovi, setkat se s Jakubem osobně.

Tomáška s rodiči jsem na výstavu pozvala v sobotu, darovala jim vstupenky a předem domluvila s Jakubem setkání. Vidět se s Jakubem bylo už pro devítiletého rybaříka víc, než dárky k Vánocům, jak nám prozradila Tomášova maminka hned při příchodu.

Tomášovi první kroky vedly za mnou k našemu stánku s rybářskými háčky. Než jsem ho odvedla k Jakubovi, tak jsme se ještě zastavili u stánku Milfa, kde od mého dlouholetého kamaráda Milana Fafílka (i on je rybář od svých čtyř let, k rybaření ho přivedl jeho děda, který byl vášnivý rybář a chytali převážně kapry ve Štěrkovicích u Otrokovic)  dostal nádherný dárek, 9ložiskový naviják. Několikrát jsem Milanovi vyprávěla příběh tohoto chlapce a tak mu dárkem chtěl udělat radost.

Blížil se okamžik setkání s Jakubem. Tomík mi mačkal ruku. Jeho dech se zrychloval a najednou vykřikl: „ to není možné, je tam a živý“. Pak už následovalo splnění snu.

Odnesl si podepsanou Jakubovu fotografii a samozřejmě i společný snímek. Od Jakuba dostal také na památku jeho nádhernou novou knihu o rybách s věnováním. Absolvoval ještě přednášku o Kongu a dozvěděl se, že by si s ním mohl zachytat o prázdninách na jeho rybníku.

Přeji mu, aby se mu vše splnilo a vyrostl z něho takový výborný rybář, jakým je jeho vzor.

I já za sebe mohu říci, že Jakub je mým dlouholetým kamarádem. Vždy si vážím každého okamžiku setkat se s ním.

 

Jak plyne čas.

 

S Tomáškem jsem stále v kontaktu. V e-mailech mi píše o svých zážitcích od vody, posílá fotografie svých úlovků. Nikdy mi nezapomene poslat pohled z prázdnin.

Přeji mu, aby opět pokročil ve svém rybářském umění a splnil se mu jeho sen, ulovit alespoň malého sumce. Přeji mu, aby nebyl nešťastný, byl trpělivý, když se ryba hned nechytí, vnímal nádhernou přírodu kolem našich vod a užíval si  prázdnin a sluníčka.

Do budoucna mu přeji, aby z něho vyrostl tak dobrý a úspěšný rybář, jako je jeho velký vzor Jakub Vágner.

Petrův zdar!

Zdena Svejkovská

5.11. 2014

 

Aktuality

Fotogalerie

120
120
120


Webdesign: www.trigonag.cz | CMS: www.vades.cz