Čáry nad rybníkem Staňkov

19. 11. 2014 Zdenka Svejkovská Články 956x

150Čáry nad rybníkem Staňkov. Letošní prázdniny jsme začali týdenním pobytem s rybařením na osmém největším rybníce v jihočeském kraji. Staňkovský rybník je 2 km od Chlumu u Třeboně. Byl s námi také jedenáctiletý Martin, který dostal první rybářskou výbavu pod Vánoční stromeček.

 Čáry nad rybníkem Staňkov.

 

Letošní prázdniny jsme začali týdenním pobytem s rybařením na osmém největším rybníce v jihočeském kraji. Staňkovský rybník je 2 km od Chlumu u Třeboně. Byl s námi také jedenáctiletý Martin, který dostal první rybářskou  výbavu pod Vánoční stromeček.

Rybník o rozloze 241 ha je posazen v malebné přírodě v nadmořské výšce 469m. Je to rybník s největším objemem vody v České republice. Pro nás to znamená klid, rybaření, čistou vodu, maximální odpočinek. To vše jsem chtěla i ukázat i Martinovi.  Nezajímají ho jenom ryby, ale i tajemno kolem nás, které má vysněné v dětských představách již od svých šesti let.

Vše začalo hned první den.Martínek byl natěšen na první úlovek.

Seděl v lodi u rybníka. Prut a nástrahy  měl k prvnímu náhozu zatím stále opřený o strom . Na otázku „ kdy půjdeš zkusit první nához“ odpověděl, že musí nejprve připravit stráž z „robotů“ ( postavičky z lega), aby nás  po celou pobytu hlídaly a  přinesly nám štěstí.

Postavičky měl za pár minut složené a připravené k ochraně. Všichni jsme si užívali pohodu prázdnin , koupání, sluníčko , které se odráželo v třpytivé a čisté vodě.

Za první den prázdnin se nám ukázal pouze jediný úlovek v podobě „dítěte“ kapříka. Toho jsme ihned pustli na svobodu. Večer už jsme prožili typicky tábornicky s opékáním vuřtů a těšili se všichni na  další den.

Postavičky hlídaly celou noc. Jještě než měsíc vystřídal sluníčko, jsme na obzoru spatřili cosi divného.  Neznámé „plavidlo“!  Docela velkou rychlostí  se pohybovalo kolem 10 m od břehu . Nevěděli jsme, co to je. Chvíli jsme vyčkávali, ale pak nám to nedalo. Jeli jsme tomu naproti na lodi. Martin se okamžitě ozval, že to bude určitě nějaké poselství od jeho postaviček a nedočkavě se těšil na odhalení, co se po té vodě pohybuje. S tátou veslovali o závod za pohybujícím se plavidlem. Nakonec to bylo pro všechny veliké překvapení. Tím plavidlem byl vezírek se třemi „prchajícími“ kapry. Zřejmě se utrhl  nějakému rybáři  z nedalekého kempu.

Ke spokojenosti všech, jsme kapříky pustili na svobodu. Jelikož se o vezírek nikdo nepřihlásil , Martínek si ho nechal na památku.

Příběh o nemocné štice.  

Každý den připlula na okraj břehu rybníka, ráno i večer vyhublá štika. Měřila asi 60 cm. Zřejmě hledala potravu a tak se vždy přiblížila na pár cm od nás. Nejprve jsme se těšili, jak jí ulovíme. Ale při její další návštěvě jsme si všimli, že je slepá S obtížemi si hledala potravu. Martin nelenil a nachytal jí pár malých rybiček. Štika kolem nich jen proplula a zase se vrátila ukrýt do nedalekého rákosí. Tak to chodilo každý den. Když jsme odjížděli domů, tak jsme si jen přáli, aby štika neuhynula.

Roztančená kachna.

Během našeho pobytu přijeli do kempu další dva rybáři. Pruty si rozbalili kousek od nás. Chytali na boilies. Proseděli u prutů asi 2 dny a neměli žádný úlovek. Jednoho z nich napadlo, že kuličky boilies namočí přes noc do rumu a že to bude neobvyklá návnada pro ryby.

Druhé ráno přinesli kbelík s namočenými kuličkami. Mohu říci, že vůně rumu se linula až k nám.

Horkem však rybáři usnuli ve svých křeslech. Najednou z vody vylezl párek divokých kačen a hnal se rovnou ke kbelíku boilies. Jedna byla zřejmě víc zvědavá a vlezla drze rybáři až do kbelíku. Samozřejmě, že jí kuličky náramně chutnaly. Po chvilce přilítla k nám na molo a divně se točila. Říkali jsme si, že to budou zase nějaké ty čáry od Martinových postaviček. Ale bylo to nádherné představení. Kachna opilá rumovými kuličkami boilies se roztančila, padala do vody po zádech, nemohla vzlítnout. Točila se kolem své osy až nakonec upadla a usnula. Trvalo pár hodin než přišla opět k sobě a mohla odlétnout za svým partnerem.

Martinův první větší úlovek.

Týden pomalu uběhl a naše společné chytání se chýlilo ke konci.

Byla radost pozorovat Martina, jak se za týden naučil ovládat techniku přívlače. Naučil se i vyměnit nástrahu. Bohužel, dravou rybu neulovil. Více se mu dařilo společně s tátou v chytání kaprů, perlínů, plotic a cejnů. Tam už byl jako velký zkušený rybář. Vždy, když chytil rybu, tak jí opatrně položil na podložku, vytáhl háček z tlamičky a zase vrátil zpět vodě. Byla radost se na něho dívat.

Poslední večer před tradičním opékáním vuřtů, nakonec našeho pobytu měli kluci ještě nahozeno. Táta na těžko, Martin na splávek. Nikdo z nich nepoužívá pípáky, učíme ho tradičnímu způsobu lovu, tak, jak chytali naši tátové a dědové.  

Při rozdělávání ohně jsem křikla na Martina, že se mu potápí splávek, ať jde rychle k prutu. Byl u něho za pár sekund. A vše začalo. Martin zasekl a já jen viděla jeho ohnutý prut. Nechali jsme přípravu ohně a s tátou koukali , jak to kluk zvládá. Slunce zapadalo za stromy, prodlužovaly se stíny na rybníce a Martin táhl svého prvního většího kapra. Byl nadšený a šťastný. Kapra zdolal. Udělali jsme pár snímků na památku a vrátili zpět do našeho oblíbeného rybníka. Večeře mu chutnala a už se opět těšil na další společné chytání s námi.

Nakonec nás jeho postavičky ochránily od všeho zlého, zažili společně spousty legrace, koupání a chytání ryb vždy s dobrou náladou. Tak, jak to má o prázdninách být.

A další chytání se Martinovi ještě několikrát o prázdninách splnilo.

Petrův zdar!

Zdena Svejkovská

7.5.2013

Aktuality

Fotogalerie

120
120
120


Webdesign: www.trigonag.cz | CMS: www.vades.cz